13 VĚCÍ, KTERÉ PSYCHICKY SILNÍ LIDÉ NEDĚLAJÍ

Dnes se podíváme na knihu 13 VĚCÍ, KTERÉ PSYCHICKY SILNÍ LIDÉ NEDĚLAJÍ.

NEMARNÍ ČAS SEBELÍTOSTÍ

Máte sklon si myslet, že vaše potíže jsou horší než problémy ostatních? Jste si zcela jisti, že nikdo jiný nechápe, jak máte těžký život? Někdy si stěžujete, že něco vůči vám není fér? Myslíte si, že ostatní lidé mají mnohem jednodušší život?

Sebelítost lze ovládnout, i když nemůžete změnit okolnosti, svůj přístup můžete změnit vždy. Do pasti sebelítosti spadneme snadno. Tím, že sami sebe litujete, často odkládáte přímé střetnutí se svými skutečnými obavami. Lidé často využívájí sebelítost jako nástroj k získání pozornosti. Sebelítost je sebezničující. Vyvolává další negativní emoce, může být naplňujícím se proroctvím, vede k přehlížení toho dobrého v životě, překáží řešení zármutku, smutku, vzteku a dalších pocitů. Abyste se zbavili pocitu sebelítosti, musíte změnit své lítostivé chování a bránit sami sobě v oddávání se lítostivým myšlením.

NEVZDÁVAJÍ SE SVÝCH SCHOPNOSTÍ

Měníte své cíle podle názorů jiných na to, co byste měli dělat se svým životem? Snažíte se, aby vás ostatní viděli v pozitivním světle, jelikož velká část vaší sebeúcty závisím na tom, jak vás vnímají jiní? Stěžujete si často na lidi a okolnosti, které se vám nelíbí?

Vždy, když si nevymezíte přiměřené emocionální a fyzické hranice, riskujete, že svou sílu přenecháte někomu jinému. Když se vám nelíbí, jak s vámi někdo zachází a nepostavíte se za sebe, přenecháváte tomu člověku moc nad svým životem. Když se vzdáte síly, způsobuje to mnoho potíží - vaše pocity se řídí podle ostatních lidí, umožňujete ostatním, aby určovali vaše sebehodnocení, vyhýbáte se řešení skutečných problémů, stáváte se obětí okolností a ztrácíte ze zřetele své cíle. Uvědomujte si, že ve všem, co děláte, máte různé možnosti. Když se po většinu života cítíte jako oběť okolností, je velice těžké si uvědomit, že máte sílu k tomu, abyste si vytvořili život, jaký chcete žít.

NEODMÍTAJÍ ZMĚNU

Děsí vás změny v běžné rutině? Když se pokusíte udělat změnu, velmi obtížně u toho vydržíte? Uvažujete hodně o změnách, ale jejich uskutečnění odkládáte? Chybí vám motivace k uskutečnění pozitivní změny, protože je to příliš náročné? Hledáte výmluvy, proč se nemůžete změnit?

Změny mohou mít různou podobu - změna "všechno nebo nic", změna návyků, změna "zkusím něco nového", změna chování, změna emocí. Novoroční předsevzetí se obvykle porušují, protože se pokoušíme udělat změnu na základě data, nikoli proto, že jsme na ně opravdu připraveni. Když nejste ochotni vytvořit změnu, pravděpodobně jí nedokážete udržet. Dokonce i drobná změna návyků, znamená určitý závazek.

Pět fází změny - prekontemplace - člověk ještě nevidí žádnou potřebu změny, kontemplace - lidé, kteří aktivně uvažují o změně, porovnávájí výhody a nevýhody změny, příprava - v této fázi se lidé na změnu připravují, akce - uskutečňují konktrétní změny chování, udržení - tento často přehlížený krok je naprosto nezbytný. Udělejte si plán toho, jak budete změny zavádět a jak je udržovat.

Odmítání změny vás nutí zůstat setrvat v zajetých kolejích, nenaučíte se nic nového, váš život se nezlepší, čím déle budete čekat, tím to bude těžší, nic vás nenutí vytvořit si zdravější návyky.

NEZABÝVAJÍ SE TÍM, NA CO NEMAJÍ VLIV

Vynakládáte mnoho času a energie k tomu, aby se nestalo nic zlého? Nedůvěřujete lidem, a proto velmi obtížně navazujete smysluplné vztahy? Vadí vám týmová práce, protože pochybujete o schopnostech ostatních členů týmu? Neradi žádáte o pomoc? Domníváte se, že výsledek jakékoli situace zcela závisí na tom, jaké úsilí do jejího řešení vložíte?

Pokusy o ovládnutí všeho se obvykle objevují jako nástroj pro potlačování obav. Když víte, že máte všechno pod kontrolou, čeho se pak obávat? Než abyste se zabývali zvládáním svých obav, snažíte se ovládat své okolí.  Snaha mít všechno pod kontrolou přináší problémy několi typů - snaha o získání naprosté kontroly vede ke stále sílící úzkosti, pokusy o ovládánutí všeho marníte čas a energii, posedlost kontrolou ničí vztahy, zbytečně si všechno vyčítáte, příliš příkře hodnotíte ostatní.

Pokud si všimnete, že se pokoušíte ovládnout to, co nemůžete, položte si otázku: "Čeho se vlastně bojím?" Jakmile své strachy identifikujete, určete co můžete ovládnout. Mějte na paměti, že tím jediným, co můžete ovládnout, bývá někdy jen vaše chování a postoje.

NESNAŽÍ SE KAŽDÉHO POTĚŠIT

Je snadné vás ukecat? Omlouváte se často, i často v situacích, kdy jste podle vašeho názoru neudělali nic špatného? Vynakládáte hodně energie na to, abyste na ostatní zapůsobili? Když vás někdo požádá o pomoc, máte sklon říkat ano, i když se vám vlastně ani nechce?

Dřív než automaticky změníme své chování na základě toho, co podle vás chtějí ostatní, vyhodnoťte své myšlenky a pocity. Když začnete pochybovat, jestli byste měli projevit svůj názor, vzpomeňte si na tyto pravdy - snaha potěšit každého je ztráta času, ti, kteří chtějí ostatní potěšit, lze snadno zmanipulovat, nemůžete vyhovět všem. Jestli se automatický souhlas stal vaším zvykem, naučte se jak promyslet rozhodnutí, ještě než odpovíte, položte si otázky - opravdu se mi chce to udělat, co získám, když to udělám, jak se budu cítit, když to udělám?

NEBOJÍ SE VĚDOMĚ RISKOVAT

Přijímáte obtížně důležitá životní rozhodnutí? Trávíte příliš mnoho času sněním o tom, co byste chtěli, ale nic proto neuděláte? Rozhodujete se podle intenzity strachu? Říkáte si často, že byste měli v životě dělat něco dobrodružnějšího, ale váš strach vám to nedovolí?

Lidé své rozhodnutí často zakládají na emocích, nikoli na logice. Ale naše emoce často bývají iracionální. Když správně pochopíme, jak riziko kalkulovat, poznáme, co opravdu stojí za zkoušku, a když uděláme něco riskantního, míň se bojíme. Abychom mohli riziko kalkulovat, musíme předvídat pravděpodobnost, zda naše jednání bude mít pozitivní, nebo negativní následky, a pak odhadnout, jak velký bude vliv těchto následků. Položte si následující otázky, pomůže vám to kalkulovat úroveň rizika - jaké jsou potencionální výhody, jaké jsou potencionální nevýhody, jak mi to pomůže při dosažení mého cíle, jaké jsou alternativy, co se může stát nejhoršího, a co mohu udělat proto, aby bylo riziko co nejvíce omezeno?

NEZABÝVAJÍ SE MINULOSTÍ

Litujete často toho, co se stalo kdysi? Přehráváte si v hlavě vzpomínky znovu a znovu? Věnujete hodně času úvahám o tom, jak by byl váš život jiný, kdybyste se vydali odlišnou cestou? Stydíte se za svou minulost? Vynakládáte mnoho času na úvahy o tom, co jste mohli nebo měli udělat jinak?

Vleklý pocit viny, stud a vztek jsou jen některé z emocí, které vás mohou zadržovat v minulosti. Nejen smutné nebo tragické události vedou lidi k setrvání v minulosti. Někdy se probíráme minulostí proto, abychom nemysleli na přítomnost. Někdy nám romantizace minulosti slouží jako únik před problémy současnosti. Přehrabovat se v tom, co bylo, nic nezmění. Marněním času přemýšlením o tom, co bylo kdysi vede k tomu, že přehlížíte přítomnost, setrvání v minulosti vám znemožňuje se adekvátně připravit na budoucnost, setrváním v minulosti nic nevyřešíte, může vést k depresi.

Naše vzpomínky nejsou tak přesné, jak se domníváme. Když si připomenete něco nepěkného, pokuste se udržet myšlenky na uzdě pomocí těchto metod - soustřeďte se na to, co jste se naučili, uvažujte o faktech, nikoli o emocích, dívejte se na situaci jinak.

NEOPAKUJÍ STÁLE STEJNÉ CHYBY

Je pro vás obtížné zbavit se zlozvyků? Zlobíte se na sebe, že se nedokážete zbavit svých zlozvyků? Cítíte často nechuť z nedostatku sebekážně? Stává se vám často, že ačkoliv se usilovně snažíte dosáhnout nějakého cíle, nikdy se vám nepodaří dotáhnout to do konce, protože vždycky ustrnete ve stejném bodě?

Chcete-li se vyhnout opakování chyb, věnujte nějaký čas jejich zkoumání. Dejte stranou všechny negativní pocity a najděte faktory, které vaši chybu způsobily, a poučte se z toho. Hledejte vysvětlení, nikoli výmluvy. Položte si otázky - co se pokazilo, co se dalo udělat lépe, co mohu příště udělat jinak? Sestavte si písemný plán - vytvořte chování, kterým nahradíte chování předchozí, rozeznejte varovné příznaky toho, že znovu jdete po špatné cestě, najděte způsob, jak přiznat vinu, trénujte sebekázeň, neustále mějte na paměti svůj cíl, zaveďte omezení. Když se na své chyby podíváte nikoli jako na něco negativního, ale spíš jako na příležitost, jak se můžete zlepšit, budete schopni věnovat čas a energii na to, abyste je neopakovali.

PO PRVNÍM NEZDARU SE NEVZDÁVAJÍ

Myslíte si o spoustě věcí, že se je nikdy nemůžete naučit? Máte sklon v případě neúspěchu hledat výmluvy? Podílíte se pouze na tom, v čem pravděpodobně vyniknete? Domníváte se, že ti nejúspěšnější lidé mají vrozené nadání k úspěchu?

Neúspěch nemusí být koncem. Naopak většina úspěšných lidí považuje nezdar za pouhý začátek dlouhé cesty k úspěchu. Příčinou naší neochoty zkoušet to, v čem jsme už selhali, bývá často strach. Vzdávání se může být také naučeným chováním. Strach z neúspěchu omezuje vaši schopnost učit se. Nezdar nemusí být tak zlý, jak si možná myslíte. Místo na výsledek se soustřeďte na své úsilí. Když chcete splnit obtížný úkol, zabývejte se tím, co přitom můžete získat.  Není-li vaše úsilí napoprvé úspěšné, věnujte čas vyhodnocení toho, co se stalo a jak chcete pokračovat.

NEMAJÍ POCIT, ŽE JIM SVĚT NĚCO DLUŽÍ

Domníváte se, že si zasloužíte být šťastní? Myslíte si, že v životě už jste měli dost problémů a teď je čas na něco příjemného? Myslíte si, že jste tak chytří,a že můžete uspět i bez tvrdé práce?

Pocit, že nám svět dluží se často rodí z pocitu nespravedlnosti. Mentalita "mám na to nárok" nám brání něco získat na základě zásluh. Když si budete neustále stěžovat, že nedostáváte to, na co máte právo, nebudete nejspíš usilovně pracovat. Místo toho budete očekávat, že něco dostanete na základě toho, kdo jste nebo co máte za sebou.

NEOČEKÁVAJÍ OKAMŽITÉ VÝSLEDKY

Díváte se na čas jako na peníze a nechcete promarnit ani minutu? Není trpělivost vaše silná stránka? Chcete všechno udělat hned? Vzdáte se, když nevidíte okamžitý výsledek? Máte sklon podceňovat čas, nutný k dosažený vašich cílů nebo k dokončení nějaké práce?

Nerealistická očekávání toho, jak je snadné něco změnit a jak rychle lze dosáhnout výsledku, vás mohou nasměrovat k neúspěchu. Vytvořte si realistická očekávání ,které vám pomohou udržet energii i na dlouhé trati. Nepodceňujte obtížnost změny, nestanovujte si pro dosažení cíle nějaký termín - je užitečné odhadnout nějaký časový limit, neurčujte si však kontkrétní datum.

Vaše cesta k cíli nemusí být vždy přímá. Někdy se musí situace zhoršit, aby pak bylo lépe. Jindy zase můžete mít pocit, že děláte dva kroky vpřed a jeden vzad.  Obětí okamžitého uspokojení se může stát každý.  Metody jak uspokojení odkládat - myslete na odměnu, svůj konečný cíl, oslavujte jednotlivé pokroky, naplánujte si, jak budete odolávat pokušení, zdravě se vypořádejte s frustrací a netrpělivostí.